Jazykové otázky
Jazyky v EU - Jazyková rozmanitost
Existují dva způsoby, jak definovat jazykovou rozmanitost:
- Nejčastější definice používá jednoduché počítání jazyků: čím více jazyků, tím více jazykové rozmanitosti.
- Alternativní definice: procentuální podíl obyvatelstva, které hovoří konkrétním jazykem. Takto by se země, kde mluvčí největšího jazyka tvoří nejmenší podíl obyvatelstva, nazvala jazykově nejrozmanitější, protože zástupci všech ostatních jazyků by tvořili ještě menší procentuální podíly.
Oba ze způsobů měření jazykové rozmanitosti, absolutní počet jazyků i procentuální podíl obyvatelstva hovořícího největším jazykem, jsou v některých případech užitečné.
Zdroj: WHY SHOULD LINGUISTIC DIVERSITY BY SUPPORTED IN EUROPE? SOME ARGUMENTS (T Skutnabb-Kangas)
EU o jazykové rozmanitosti
Ačkoliv se Evropská unie snaží o integraci na evropské úrovni, podporuje jazykovou a kulturní rozmanitost svého obyvatelstva. Podporuje proto výuku a studium jazyků, kterými se v Evropě mluví, čímž staví mosty k větší solidaritě a vzájemnému porozumění.
Politiky Evropské unie v oblasti jazykové rozmanitosti jsou navrženy tak, aby vytvářely prostředí, které je pro všechny jazyky příznivé a v němž se výuka a studium mnoha jazyků rozvíjí. Ambiciózním cílem Evropské unie je, aby co nejvíce občanů hovořilo kromě své mateřštiny dvěma dalšími jazyky.
Evropská unie uznává nástup angličtiny jako nejrozšířenějšího jazyka v Evropě, ale současně chce zajistit, že se časem nestane faktorem, který v ní jazykovou rozmanitost omezí. Proto pro svou politiku jazykových dovedností Komise stanovila cíl "mateřský jazyk plus další dva".
Zdroj: Jazyky a Evropa
