Již před 2500 lety se v Aténách zrodil pojem "demokracie" ze slov "dêmos" (lid) a "kratos" (vláda). Z tohoto malého semínka zasazeného v Aténách vyrostl celý strom myšlenek o demokracii. Například vyznavači ekonomické demokracie se snaží o to, aby byly ve společnosti relativně rovnoměrně rozděleny ekonomické prostředky. Pro zastánce sociální demokracie je nezbytný rovný přístup k veřejným službám jako vzdělání a zdravotní péče. Množí se argumenty, že pro vytvoření skutečné demokracie nestačí dát volební právo všem občanům. Skutečná vláda lidu může nastat teprve tehdy, když mají všichni slušné životní podmínky a dobré vzdělání.
Podle našeho názoru se jazykové aspekty demokracie na úrovni EU stávají víc a víc aktuální a hodné dalšího zkoumání. Jak mají mezi sebou lidé z různých zemí vést debaty a diskuze, když se občané EU nedovedou snadno domluvit jeden s druhým? Jak je možné očekávat, že evropští občané dospějí k moudrým rozhodnutím o mezinárodních návrzích, jestliže k nim informace a myšlenky přicházejí pouze v jazycích, které dokonale neovládají? Ve všech evropských zemích znamenalo nastolení společného jazykového rámce, ať už s jedním národním jazykem či s více, zásadní krok v budování demokracie. Proto navrhujeme zavedení nového konceptu do politických debat v EU, a sice jazykovou demokracii. Tímto konceptem se snažíme dosáhnout toho, aby klíčové myšlenky demokracie (rovná práva pro všechny lidi, svoboda komunikace, účinná spoluúčast v rozhodování) získaly i jazykové dimenze.
Lidé si obecně nejsou příliš vědomi nerovností na jazykovém poli, které se přesto ve velkém množství odehrávají. Pomysleme například na:
Jiným konkrétním příkladem je, že téměř všechny mezinárodní mimovládní organizace v západní Evropě používají buď hlavně angličtinu nebo angličtinu a francouzštinu, a to dokonce i ty, které se zasazují o více demokracie v EU...
Stejně jako politická demokracie potřebovala více než 2000 let na to, aby dobyla Evropu, bude jistě potřeba dlouhý čas i pro zavedení skutečné jazykové demokracie do Evropské unie či do mezinárodního života obecně. Až donedávna mělo relativně málo lidí možnost navazovat mezinárodní kontakty, a proto přirozeně nebyla velká potřeba jazykové demokracie. A ti lidé, kteří dosáhli mezinárodní kariéry, to udělali zčásti právě pro své jazykové schopnosti, takže pro ně obvykle nebylo problémem vyjadřovat se v cizím jazyce. Ale nyní, díky internetu a dalšímu vývoji, se stále více a více lidí mezi sebou kontaktuje napříč jazykovými hranicemi. Vzrůstá v nich vědomí o Evropě a o zeměkouli jako o mnohojazyčném a mnohonárodnostním prostředí, ve kterém je demokracie ještě stále slabá, ačkoliv vybudovatelná. Za takovéto situace budou hlasy volající po jazykové demokracii zřejmě nacházet více a více posluchačů.
Delší článek o jazykové demokracii: de, en, eo, fr, sk, sv ktp [estos ligiloj]